Mrtví jako já: 2x1- Čekání na klauna

Čekání na klauna

Když byla ještě Georgia živá, brávali rodiče ji i její sestřičku každý rok do cirkusu. Nejvíc se jí vždycky líbili artisté na visuté hrazdě. Ne pro to hazardování se životem, ale pro ty čtyřnásobné otočky ve vzduchu. Při nich vždycky zavírala oči. Líbil se jí ten konec, když skočili dolů do sítě a odrazili se z ní celí rozzáření. Dnes ví, co ten jejich úsměv znamenal. Byli šťastní, protože byli dost stateční, aby byli sami sebou. To ona ve svém krátkém životě nedokázala. Musela umřít, musela se stát Smrtonošem, aby to pochopila. Jenomže dnes už tuhle zkušenost těžko zúročí…